*****Our time is back*******

ČERVENÍ KŘIŽ 4 DÍL:RAMANAJSKE KRALOVSTVÍ A ZAHADNÍ ZACHRANCE

2. července 2006 v 20:19 | ELLA |  moje povidka-ČERVENI KŘIŽ
Jenom koukám, protože s mý ruky svítí zářivé světlo. Bytost se lekne a odletí, letmo prohodí par slov jako"To si ještě splatíš. Proklínám tě" To poslední bylo něco jako čarodějnice, už nevím. Pomalu stracím vědomí, mam strašný strach o rodiče, o sebe. Kdo mě tu najde.

Záchrance.
Pak se mi zdál sen. Jakoby mě někdo zvednul a řekl "Neboj, jsi v bezpečí," byl to přejemný, mladý hlas. Nesl mě, jsem jakoby letěla k domu. Vešel a položil mě na podlahu. Najednou jako bych uviděla, jeho obličej byl to on, on, ten chlapec z jiného světa, a ty jeho oči. Končí sen, odchází "Ne, ne ja nechci, abys odcházel," řeknu. "Musím!" A odešel. "Aaaaaaaaaaa, mami tys mě ale vylekala, kde to jsem, jak jste mě našli?" zařvu a nechápu co se děje."Byla jsi tu a ležela na podlaze, měli jsme o tebe strach!" "Co je s tebou proč pořad omdlíváš?" Zeptal se tatka ale ja ho neslyším… Nebyl to sen, ja jsem to věděla, byl tady a zachránil mě. Rodičům řeknu, že mě je špatně a asi mam úpadek sil, radší půjdu do pokoje si lehnout.

Ramanajsa
Za chvilku přijel doktor,prohledl si mě a potvrdil, co jsem řekla. Měla jsem hroznou slabost a radší jsem ležela doma tři dny. Po Dlouhém domácím vězením maminka pustila ven, ale musím byt opatrná, abych nevletěla do žadnýho maléru. Vejdu do milovaného lesa. Prohlížím si kytky stromy je to tu báječné. Najednou bum, bam, trrrr někde v lese. A sakra moje šílena zvědavost. Běžim ale když dobíhám, nic tam není. Co pak to asi bylo? Pootáčím se, ale stejně nic nevidím. Už jsem chtěla jít , ale ucítila jsem, že někdo tu přece jenom je! Ano a nemýlila jsem se, byla to dívka, dívka, která měla křidla. Nestihla jsem mrknout a ona už byla u mě. V mých oči byl vidět strach. No to se nedivte, když najednou někdo stal pět metru od tebe a za vteřinu je vedle tebe. " Co jsi zač?" "Jsem Ari ,ale to je asi poslední co uslyšíš," rychlým pohybem mě uchopila za krk a přitiskla ke stromu. Ve druhém ruce měla nuž, který směřoval mi do hrudníku. To je konec, a už očekávám smrt. BA ne nic, otevřu oči a stojím někde jinde."Že by raj?" "Ne,ne," ozve se někde daleko. Nic nevidíme je to tu všecko sněhově bílí. Uvidím jenom žlute závěsy. Za nimi byl celý palác. Podlaha byla pokryta bílými drahokamy, stěny tam nebyly, byly tam okolo řečtí sloupy s masivní hlavičkou a patkou. Hlavičku měli do podoby lotosu. Vytavřeli jakoby obrys okna. Je tady teple ovzduší a vítr přináší různé aroma přírody. V místnosti bylo všecko zařízeno jako v induistickém paláce. Spousta barevných a měkkých polštářů a posteli. V rohu byl velký strom se zářivě zelenými listi na něm byly různé cizokrajné ptáky. Strop jakoby tam nebyl, aneb byl strašně vysoko. NA stropě byli namalovaná andílci v obláčcích, ale mě se zdalo že lítají a jsou živí. Šla jsem se podívat co je venku. Stoupla jsem a jenom jsem koukala s přiotevřenou pusou. Bylo tam nekonečno lesu, vodopádu, kytek a zvířátek. Ze zadu uslyším skřípot dveří, prudce se otočím. Ve dveřích stala ta sama paní, kterou jsem potkala v lese. Měla ten samý pronikavý pohled. "Dobrý den,"slušně pozdravím.
" Ahoj, děvče" Chtěla jsem se zeptat, kde jsem a kdo je ona ale, jakmile jsem na to pomyslela, odpověděla "Bud vítána Ello, jseš v RAmanajském království a ja jsem jeho královna RAmanaja." "Ne každý má takovou čest se sem dostat." "A proč jsem se tedy sem dostala?" "Nepospíchej, všechno se dozvíš,"pootočila se a usmála se na mě. Mlhavě jsem vzpomněla na reální svět a to znamená rodiče. Vzala jsem mobil z batohu a zavolala tatínkovi "Halo,ello kde pak jsi už je večeře?" " No tati ja tady mam nedaleko kamarádku Janu, maminka jí zna, tak ona onemocněla ja tady zůstanu jo?" "dobře a ma tam rodiče?" "Jo jasně mamku ale ta je v koupelně pak ti zavála jo?" "Jo, jo, ale rano jseš tady! " " Jo, dik papa," fuch jeden nula pro mě.Ramanajse mě odvedla do místnosti plných šatku. Tam byli tři pani, které mě rychle svlekli, zčervenala jsem se pač mě ještě tak nikdo neviděl, ale jim to bylo jedno. Pak mě odvedli do voňavé koupelny z lístků růží. Byla to nádherná relaxace, po jsem se utřela a obmotala jeden šatek jako Řekové. Ty pani mě natřeli olejem a šli mě obléknout. Po hodině jsem byla hotova. A jen tak jsem se upravovala a neb se koukala do zrcadla na sve nové ja. Otevírají se dveře pohlednu" At To je on muj záchrance," ba ne je to ta paní. "Pod Ello, už můžeme začit" "Co?" " Nekladej hloupé otázky a pod máme malo času."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama